Rostlinny parazita, Plísně v těle - Medicíedesenegeszsegesen.hu | Small intestine bacterial overgrowth, Cancer infographic, Fatty liver

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Detekce vybraných rostlinných virů mikročipy microarrays Diplomová práce Bc. Lenka Hrabáková Vedoucí práce: Doc.

Fájl:Augentrost.jpg

Karel Petrzik, CSc. České Budějovice Hrabáková L. Annotation: The main aim of this master thesis was the simultaneous detection of four selected plant viruses — Apple mosaic virus, Plum pox virus, Prunus necrotic ringspot virus and Prune harf virus, by rostlinny parazita.

The intermediate step in the process of the detection was optimizing of multiplex polymerase chain reaction PCR. Key words: Plum pox virus, Prunus necrotic ringspot virus, Apple mosaic virus, Prune dwarf virus, microarrays Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala rostlinny parazita pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č.

• Tetra Plantamin ml folyékony intenzív vastartalmú tápold
• Ричард блаженствовал, имеющих чрезвычайно разные уровни понимания, визуальная репрезентация нередко была единственным способом что-либо доказать: взмывающая вверх кривая производит куда более сильное впечатление, чем целые тома рассуждений.
• Женщина, жена доктора.
• Detekce vybraných rostlinných virů mikročipy (microarrays) - PDF Free Download

Souhlasím dále s rostlinny parazita, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses. V Českých Budějovicích Lenka Hrabáková Poděkování Ráda bych v první řadě chtěla poděkovat svému školiteli Doc. Karlu Petrzikovi, CSc. Ondřeji Lenzovi, Ph. Mé další poděkování patří celému kolektivu naší laboratoře rostlinné virologie za jejich pomoc při řešení mé práce a příjemnou pracovní atmosféru.

A v neposlední řadě děkuji svým rodičům a přátelům, že mne ve všem podporují. Obsah 1. Cíle práce Materiál a metody Seznam použitých zkratek Citovaná literatura Úvod Vybrané rostlinné viry - virus mozaiky jabloně, virus rostlinny parazita kroužkovitosti slivoně, virus zakrslosti slivoně a virus šarky švestky, způsobují značné škody, které mají dopad nejen zemědělský, ale také ekonomický. Vlivem infekce viry dochází k výraznému snižování produkce plodů, jejich kvality a postupně dochází až k úhynu napadených stromů.

Tyto viry se vyskytují se téměř celosvětově a většina z těchto virů ovocných stromů a dalších rostlin, hlavně z čeledi Prunus spp. Z tohoto důvodu je nemožné zabránit jejich šíření z divokých druhů rostlin na pěstované kultivary a celkově zamezit jejich dalšímu šíření.

Tetra Plantamin 500 ml folyékony intenzív vastartalmú tápoldat

V současné době je kladen velký důraz nejen na pěstování a používání viruprostých řízků nyelvi papilloma okozza podnoží, ale i na snadnou detekci těchto virů, aby se zamezilo nechtěnému šíření mezi pěstiteli a sadaři.

Hlavním cílem těchto opatření je dosáhnout toho, aby se viry šířily méně a zabránilo se jejich případnému rozšíření do oblastí, kde ještě nevyskytují. Cílem mé práce bylo ověřit fungování metody, která by usnadnila společnou detekci těchto vybraných čtyř virů za použití Cy3 značených univerzálních primerů.

ČIŠĆENJE PARAZITA IZ CREVA - LAKO I JEDNOSTAVNO

Tato metoda měla umožnit jejich rostlinny parazita amplifikaci s fluorescenčním značením pro následnou detekci mikročipy. Námi používané mikročipy jsou navržené tak, aby umožnily zároveň detekci i dalších RNA virů a fytoplazem. Velikost genomu viru je 10 kb, jeho uspořádání je zobrazeno na následujícím obrázku Obr. Obsahuje rostlinny parazita otevřený čtecí rámec ORFze kterého je autokatalyticky vyštěpováno 10 peptidů, včetně jednoho strukturního.

Virové částice jsou vláknité o velikosti přibližně x 15 nm. Tento virus, který způsobuje onemocnění česky nazývané šarka švestky, byl poprvé objeven v roce v Bulharsku Atanasoff,v České republice byl popsán až na počátku V současné době je již onemocnění rozšířeno po celém světě s výjimkou Švédska, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky Barba et al.

Způsobuje značné škody v zemědělství, zejména snížení výnosu plodů, snižování kondice fitness stromů a předčasné odumírání napadených stromů.

K šíření viru dochází mechanickým a vegetativním přenosem, rostlinny parazita i k neperzistentnímu přenosu mšicemi. Jako jediný z vybraných virů není PPV nepřenášen semeny. Příznaky onemocnění šarky švestky se liší v závislosti na hostiteli, od chlorotických skvrn na listech až po deformace plodů Obr.

Hostiteli viru šarky švestky jsou nejen ovocné stromy rodu Prunus a jejich okrasné formy, ale virus se vyskytuje například i na vlašském ořechu Juglans regiatrnce obecné Prunus spinosabrslenu evropském Euonymus europaeus a myrobalánu třešňovém Schistosomiasis amboss cerasifera Polák, Bylo prokázáno, že k nákaze virem šarky jsou nejvíce náchylné tříleté stromy, a zvýšená míra infekce byla prokázána i v letech, které jsou charakterizovány teplým obdobím na počátku vegetačního období Rostlinny parazita, Šíření viru šarky švestky má určitou souvislost s globálním oteplováním: během let se onemocnění rozšířilo z nížin, přes podhůří až do přibližné nadmořské výšky kolem m.

Helmintox la thuțc gi

Polák, Třešně jsou odolné k infekcím vyvolávané ostatními kmeny Pasquini et al. Organizace genomu ApMV je uvedena na dalším obrázku Obr. Virus je rozšířen celosvětově, napadá nejen jabloně Malusale i peckoviny — meruňky Prunus armeniacabroskvoně Prunus persicamandloně Amygdalus communis Matic et al,ale například i hrušně Pyrus communis Petrzik, chmel Humulus lupulusostružiny Rubusmaliny Rubus idaeusjeřáb ptačí Sorbus aucupariabřízu bradavičnatou Betula pendulakaštany Aesculus rostlinny parazita, A.

První skupina má jako své hostitele jabloně, hrušně a symbiotickou řasu lišejníků Trebouxia, druhá rostliny rodu Prunus, chmel a další dřeviny. Třetí skupina izolátů viru se vyskytuje jen v jahodnících Grimová et al. Na následujícím obrázku jsou ukázky onemocnění způsobené ApMV u jednotlivých skupin Obr. Izoláty, které byly objeveny, se fylogeneticky podobají první skupině kmenu ApMV, tedy těm napadajícím jabloně a hrušně.

Dosud nebyly objeveny žádné izoláty ApMV v lišejnících, které by se fylogeneticky řadily do druhé a třetí skupiny Petrzik et al. Celkově byl prokázán výskyt tohoto viru u 65 druhů vyšších rostlin z devatenácti různých čeledí Fulton, K přenosu viru dochází mechanicky i vegetativně roubováním a očkováním Paunovic et al. Naopak není znám žádný přenašeč viru mozaiky jabloně a k přenosu asi nedochází ani semeny napadeného stromu.

U jabloní většinou rostlinny parazita infekce ApMV latentně, kdy příznaky nejsou znatelné, u růží se nákaza projevuje chlorotickými mozaikami na listech. Koncentrace viru v jabloních je variabilní během roku, nejvyšší koncentrace byla popsána v první polovině roku, konkrétně v době od dubna do června Matic et al.

Virus se podílí i na směsných infekcích s dalšími viry uvedenými v této práci u jejich přirozených hostitelů — virem nekrotické kroužkovitosti slivoně PNRSV a virem zakrslosti slivoně PDV Vašková et rostlinny parazita.

Onemocnění u třešní způsobené tímto virem je známé pod označením Stecklenberská choroba. Virové částice viru nekrotické kroužkovitosti slivoně jsou isomerické s průměrem okolo 23 nm, genetická informace az emberi papilloma vakcina kora obsažena v pozitivně orientované tripartitní RNA.

Detekce vybraných rostlinných virů mikročipy (microarrays)

Virus se vyskytuje celosvětově vzhledem k širokému spektru hostitelů jak u ovocných stromů — třešní Prunus aviumvišní Prunus censusbroskvoní Prunus persicameruněk Prunus armeniacajabloní Malusšvestek Prunus domesticanebo mandloní Amygdalus communistak i dalších dvouděložných rostlin, například růží Rosa Moury et al,chmelu Humulus lupulusmuškátů Pelargonium spp.

Kulshrestha et al. Napadení ovocných stromů virem nekrotické kroužkovitosti slivoně se projevuje například vznikem jasně ohraničených chlorotických skvrn na listech, které následně podléhají nekróze a dochází až k vypadávání takto postižených míst Obr. K přenosu viru dochází jak mechanicky, tak vegetativně. Fylogenetické analýzy nukleotidů 3´ konce transportního proteinu MP viru, které byly provedeny na vzorcích získaných převážně v České republice, rozdělily PNRSV do 3 skupin s jednou podskupinou.

První skupinu tvoří vrásčitý R patotyp se sérotypem CH 30, obsahující převážně izoláty z třešní. Druhá skupina, zahrnující izoláty převážně ze švestek, višně a mandloně, vyznačuje mírný patotyp sérotypu CH 9. V rostlinny parazita skupině je možné fylogeneticky oddělit podskupinu švestek.

Giardia parazita macska - Cum ne infectam cu giardia?

Poslední skupina je charakterizována sérotypem CH Izoláty této skupiny vykazovaly příbuznost k ApMV, který byl použitý jako kořen fylogenetického stromu outgroup Vašková et al. Genetická informace viru je nesena tripartitní jednořetězcovou pozitivní RNA.

Virové částice jsou isometrické o velikosti 22 nm. Virus se vyskytuje v oblastech, kde jsou pěstovány rostliny rodu Prunus spp. K přenosu viru dochází mechanicky i vegetativně očkováním a řízkováním. Dosud nebyl objeven žádný přenašeč viru zakrslosti slivoně.

Projevy infekce se velmi liší rostlinny parazita závislosti na klimatu, hostiteli a typu izolátu viru od latentní, bezpříznakové infekce Fonseca et al. Příznaky onemocnění jsou více znatelné při chladnějším počasí Obr. Poprvé byl mikročip použit v roce pro měření exprese genů a od té doby se metoda nepřetržitě rostlinny parazita. Metoda mikročipů spojila meri detox fiyat mnoho genetických a inženýrských oborů jakými jsou molekulární biologie, genetika, chemie nukleových kyselin, výroba miniaturních struktur, technologie mikroobrábění, softwarový vývoj, robotizace a automatizace Heller, Na rozdíl od mikročipů, ale tyto zmíněné metody umožňují detekovat pouze omezené množství patogenu.

Navíc může být výsledek ovlivněn přítomnými rostlinnými polysacharidy a fenolickými látkami, a případně i malou koncentrací viru ve vzorku. U molekulárních metod jako je PCR, popř. Multiplexní PCR, která rostlinny parazita pomocí několika různých párů primerů amplifikovat více templátů v jedné reakci, byla vyvinuta především kvůli snížení nákladů, ke rostlinny parazita kapacit a k úspoře času během detekce.

V oblasti detekce infekčních chorob je metoda multiplexní PCR používaná při detekci virů, bakterií, hub a parazitů Elnifro et al.

Přestože má multiplex PCR značné výhody pro laboratorní použití, její optimalizace je náročným procesem. Prvním z důležitých faktorů je použití takových dvojic rostlinny parazita, které budou splňovat dvě základní podmínky - nebudou mít k sobě navzájem homologní úseky a budou mít podobnou teplotu tání.

Tetra Plantamin 500 ml folyékony intenzív vastartalmú tápoldat

Důležitá je i jejich vysoká senzitivita a specificita k templátu. Hlavním problémem je preferenční amplifikace některých úseků, nebo vznik primerových dimerů.

Z tohoto důvodu je jedním borsmenta pinworms cílů optimalizace multiplex PCR, aby docházelo k co nejnižšímu množství těchto rostlinny parazita Henegariu et al. Dále je nutné optimalizovat v reakci koncentraci PCR pufru, nukleotidů, a enzymu Elnifro et al. Mikročipy umožňují současné detekování více možných druhů virů, viroidů, či fytoplazem, v papilloma a csípőn na tom, jaké kotvy jsou na daném mikročipu použity.

Jejich výhodou je i to, že je možné k hybridizaci použít vzorek připravený multiplexní PCR, ve kterém může být přítomno až několik různých produktů z multiplexní PCR rostlinny parazita délky, získaných odlišnými primery. Takto získané produkty o stejné délce, budou při klasickém oddělování na agarózovém gelu budou tvořit jeden proužek o dané délce, ale nebude možné rozpoznat, o které patogeny se jedná. Technika mikročipů je přínosná pro řadu molekulárních metod, ve chvílích, kdy je nezbytné sledovat více genů najednou.

Proto se mikročipy využívají při zkoumání genů podílejících se na vývojových, fyziologických a patologických procesech, při objasňování genové regulace a diagnostikách Murphy, Jsou rostlinny parazita i k odhalování jednonukleotidových polymorfismů SNPs - například za účelem jejich mapování a spojitosti s nemocemi nebo různými fenotypy.

Mikročipy mají tedy své využití nejen v rostlinné virologii, ale hlavně v klinické praxi, při výzkumu rakoviny.